Kofein: Ano či ne?

Kofein: Ano či ne?
14 Led 2016

Milovníci kávy na ni nedají dopustit, její odpůrci na ní zase nenechají nitku suchou. Faktem je, že kofein patří mezi jednu z nejprozkoumanějších potravinových složek. Existuje celá řada studií, která se snažila nalézt spojitost mezi příjmem kofeinu a nejrůznějšími nemocemi, jako jsou hypertenze, srdeční komplikace nebo nádorová onemocnění. Jak to tedy s kofeinem je? Podíváme se na něj pěkně pod lupou.

„Káva voní jako čerstvě pomleté nebe.“ – Jessi Lane Adams

Co je to vlastně ten kofein?

Bílá krystalická látka hořké chuti. Alkaloid – trimetylderivát xantinu. To přesně je kofein. Stimulant, který je obsažen nejen v kávových bobech, ale také v bobech kakaových, čajovníkových listech, ořeších koly a v plodech guarany. Najdeme ho tedy nejen v kávě, ale i čaji, některých nealkoholických nápojích, v energetických drincích či ve volně prodejných lécích. Zakoupit si ho můžete i v čisté formě v tabletách či prášku.

Objeven byl kofein teprve v roce 1819, a to německým chemikem Ferdinandem Rungem. Od té doby zaměstnává hlavy nejrůznějších odborníků, kteří provádí studie a snaží se zjistit o tomto přírodním stimulantu působícím na centrální nervovou soustavu a srdeční činnost co nejvíce.

„Žádná káva nelahodí vašim ústům, pokud její vůně nejprve nepošle svůj sladký pozdrav vašemu nosu.“ – Ward Beecher

Kofein na seznamu zakázaných látek

Káva patří celosvětově mezi velmi oblíbené nápoje. Lidé si cení nejen její chuti a aroma, ale také schopnosti zvýšit bdělost, odstranit únavu, zlepšit koncentraci či zvýšit výkon. Jedná se o psychoaktivní látku, která stála od roku 1972 na seznamu zakázaných dopingových látek. Překročil-li obsah kofeinu v moči sportovce 12 mikrogramů na 1 ml moči, byla mu na několik měsíců pozastavena činnost. Teprve na začátku roku 2004 se Světová antidopingová agentura WADA rozhodla kofein z tohoto zakázaného seznamu vymazat.

„Síla mysli člověka je přímo úměrná množství kávy, kterou vypije.“ – James Mackintosh

Návyková a nebezpečná droga?

nerv jp

Velmi často se setkáváme s názory, že kofein je drogou způsobující závislost, dehydratuje a zapříčiňuje nejrůznější nemoci. Pravda je však trochu někde jinde. Pokud se kofein konzumuje v rozumné míře, pak může mít pozitivní dopad na naše tělo i mozek.

„Není nic sladšího, než šálek horké kávy.“ – Rian Aditia

Když víte, co pijete…

kava jp

Stejně jako u všeho ostatního, i u kofeinu platí, že je nejlepší přijímat ho v přírodním stavu. Pražená kávová zrna obsahují celou řadu antioxidantů a minerálních látek, ovšem musí se jednat o zrna kvalitní. Málokdo z nás si dopřává požitek z čerstvě pražené a namleté kávy a uvaří si šálek „čehosi“, co koupil v supermarketu. Tato káva je však namletá dlouho dopředu, takže je často doslova „zkažená“ a obsahuje pesticidy. A ti, co nemají presovač, sahají po kávě rozpustné, která je vyrobena ze směsi nekvalitních kávových zrn a navíc s velmi slabým aroma. Kvalita kávových zrn tedy ovlivňuje to, jak kofein působí na náš organismus. A i u kvalitní kávy platí, že nic se nemá přehánět. Rozumným denním množstvím, které nepoškodí organismus, je příjem 300 mg kofeinu.

  • 150 ml šálek kávy připravený z čerstvě namletých zrn obsahuje 50 až 100 mg kofeinu, z instantní kávy 60 mg kofeinu
  • Dvě deci Coca Coly ukrývají 50 mg kofeinu
  • Hrníček silného černého čaje dodá tělu 100 mg kofeinu
  • Kakao či horká čokoláda obsahuje v jednom šálku přibližně 4 mg kofeinu (stejné množství se skrývá i v šálku bezkofeinové kávy)

„Kávu beru vážně. Ráno si ji uvařím tak silnou, že vzbudí i sousedy.“ – neznámý autor

Studie a zase studie

kafe moc jp

Ke vstřebávání kofeinu dochází v žaludku a tenkém střevě, přičemž hladina krevního cukru vykazuje nejvyšší hodnoty zhruba hodinu po užití. Celkový účinek na organismus pak přetrvává zhruba dvě až tři hodiny a zcela odezní během 12 hodin.

  • Studie prokázaly, že kofein působí jako antagonista adenosinu, tedy přírodní látky, která reguluje aktivitu mozku. Kofein zablokuje receptory adenosinu v nervové tkáni a v mozku a navodí tak stav bdělosti. Kromě toho zablokování receptorů způsobuje také zúžení krevních cév, což je příčinou uvolnění tlaku při migréně.
  • Americká studie z roku 2006, do které bylo zapojeno 120 tisíc lidí ve věku 17 až 20 let, nepotvrdila, že by pití kávy vedlo k riziku koronárních onemocnění srdce, a to ani u silných konzumentů pijících více jak šest šálků denně.
  • World Cancer Research Fund zveřejnil studii, která odmítá souvislost užívání kofeinu a vzniku rakoviny. Naopak se v poslední době prozkoumává, zda nemá kofein ochranný účinek při kolorektální rakovině a rakovině jater.
  • Studie americké kliniky MayoClinic dokazují, že pití kávy pomáhá předcházet výskytu cirhózy jater.
  • Harvardská studie dokazuje při pravidelném pití kávy snížení rizika depresí a až o 50 % menší počet sebevražd u osob starších 18 let.
  • Dle výzkumů University of South Florida dochází pravidelným pitím kávy klepšímu metabolismu beta-amyloid proteinu, jehož přebytek v mozku způsobuje Alzheimerovu chorobu.
  • 24leté studie HealthProfessi­onalsFollow-Up Study a TheNurses’ HealthStudies, kterých se zúčastnilo 130 tisíc osob, nemá pití kávy žádný negativní vliv na onemocnění srdce, dokonce mu může i předcházet.
  • Švýcarská studie publikovaná v časopise Journal of American Heart Association dokonce popírá, že by kofein v přiměřeném množství zvyšoval krevní tlak.
  • Časopis Journal of Applied Social Psychology zveřejnil výsledky americké studie, dle které pomáhá kofein ženám odbourávat stres a zvyšuje schopnost spolupráce. Naopak u mužů dle této studie vyvolává agresivitu.
  • CEO International Society of Sports Nutrition poukazuje na fakt, že kofein zvyšuje termogenní účinky a podporuje spalování tuků.
  • Britská studie Coventry University prokázala, že při konzumaci 6 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti dochází v krevním oběhu ke zvýšení množství mastných kyselin a tím k výraznému nárůstu fyzické aktivity.
  • Vědci z Coventry University dokládají, že kofein pomáhá udržovat svalový tonus i ve vyšším věku a může sloužit jako prevence věkem podmíněných úrazů.

„Nemám problémy s kofeinem. Naopak, problémy mám bez kofeinu.“ – neznámý autor

Pozor na abstinenční příznaky

Sleepy man

Pravidelné a nadměrné užívání kofeinu může vyvolat závislost a v případě, že jej do těla nedoplníte, také abstinenční příznaky. Stejně tak se můžete kofeinem i předávkovat, mezi příznaky předávkování patří především neklid, podráždění, cukání svalů, zmatené myšlenky a nesouvislá řeč. Tyto příznaky však vymizí, jakmile klesne hladina kofeinu v krvi.

  • Smrtelná dávka kofeinu je 150 mg na 1 kg hmotnosti (při orálním užití)
  • Nitrožilně vás usmrtí 3,2 gramy kofeinu
  • Nejvyšší dávka kofeinu, kterou člověk přežil, byla 24 g

„Je pravda, že piji hodně kávy. Ale kdybych ji nepil, nikdo by o mně nevěděl.“ – David Letterman

Další informace a zajímavosti o kofeinu

  • Nesmí se kombinovat s creatinem.
  • Rozšiřuje tepny, a proto pomáhá lidem s astmatem.
  • V přiměřeném množství nepoškozuje během těhotenství plod.
  • Nemá žádnou souvislost s neplodností.
  • Snižuje účinek některých léků užívaných při epilepsii.
  • Kojící ženy by neměly přijmout více jak 300 mg kofeinu, jelikož přechází do mateřského mléka. Kávu pijte alespoň tři hodiny před kojením
  • Zvyšuje kyselost žaludečních šťáv, proto konzumujte kofein s velkou opatrností, máte-li žaludeční vředy či jiná žaludeční onemocnění.
  • Má diuretické účinky.
  • Může bránit vstřebávání železa.
  • Odvodňuje, proto pijte dostatek čisté vody.

Na závěr nezbývá nic jiného, než odpovědět na otázku z úvodu, zda kofein ano či ne. Odpověď je z předchozích řádků jasná – ano, ale v rozumném množství a s ohledem na zdravotní stav.

Kofein: Ano či ne?
Ohodnoťte článek
Sdilet

redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *