Maso: nenahraditelná potravina nebo lidský zabiják?

Maso: nenahraditelná potravina nebo lidský zabiják?
21 Led 2016

Maso je jednou z nejzákladnějších složek potravy pro drtivou většinu obyvatelstva. Vyhýbají se mu pouze lidé, kteří z nějakého zdravotního důvodu nejsou schopni maso správně vstřebávat a trávit. Další skupinou lidí, žijící bez masa jsou vegetariáni, či vegani, kteří maso nejedí z důvodu buď vlastního morálního přesvědčení, či nechuti k tomuto pokrmu. Na téma beneficence či negativního vlivu mají různí lidé různý názor, často se ale nechávají svést svou osobní, nepodloženou teorií. Jak je to tedy s konzumací masa? Je zdraví prospěšné či nikoliv? Pojďme se na něj zaměřit detailněji.

Co je vlastně maso zač?

Maso je potravina živočišného původu, v podstatě se jedná o svalovinu zvířat, která je určená ke konzumaci. Většina lidí tuší, že tělo lidí i většiny savců se skládá ze 70 % z vody a přesně tak je tomu i u masa.  V potaz se ale musí vzít fakt, že většina lidí maso před pojídáním tepelně upravuje a tím dochází k vypařování vody a snížení objemu až o 30 %. Další majoritní složkou masa jsou tuky, jejich poměr se liší v závislosti na druhu zvířete, na části těla, odkud maso pochází a přímo na kvalitě stravy samotného zvířete, množství jeho pohybu a dalších faktorech. Za nejdůležitější složku masa se považují bílkoviny, které se v mase nacházejí, stejně jako tuky v různých poměrech. Dalšími složkami masa jsou sacharidy, extraktivní látky tvořící jeho chuť, vitámíny a minerální látky.

Tuky

Při pojídání masa, si mnohdy veliká část lidí neuvědomuje, že společně s ním získává i tuky. Je nezbytné pomyslet na fakt, že tuky mají mnohem větší energetickou hodnotu než bílkoviny nebo sacharidy. Nadbytečný příjem se tedy projevuje obezitou.

Chemicky se jedná o estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem. Karboxylových kyselin je veliké množství, tuky jsou ale tvořeny hlavně třemi, a to kyselinou olejovou, linolovou a palmitovou. Mastné kyseliny se dále rozdělují na vícenenasycené mastné kyseliny a transmastné kyseliny. Mezi vícenenasycené mastné kyseliny patří omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, které jsou důležitou složkou zdravé a vyvážené výživy, jelikož pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, a tím výrazně snižují riziko vzniku krevních sraženin, které mohou při ucpání tepen zapříčinit například srdeční infarkt. Transmastné kyseliny mají efekt přesně opačný a jejich příjem se nedoporučuje. Tuky se ale podílejí i na jiných částech metabolismu, jejich výskyt je nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy. Nejlepším živočišným zdrojem omega 3 a 6 je rybí tuk, vyskytující se v rybím mase.

Bílkoviny

Bílkoviny neboli proteiny jsou zcela nezbytnou součástí výživy, jejich hlavními funkcemi jsou tvorba a regenerace tkání. Jejich příjem si s velikou bdělostí hlídají všichni sportovci, protože se podílejí i na tvorbě a schopnosti správné funkce svaloviny. Děje v organismu jsou na různé úrovni ovlivňovány hormony a enzymy, které nejsou schopny správné funkce při nedostatku bílkovin. Organismus trpící nedostatkem bílkovin také není schopen odpovídajících obranných a imunitních reakcí.

Pro pochopení důležitosti příjmu masa v otázce bílkovin je nezbytné znát, čím jsou vlastně bílkoviny tvořeny. Jedná se o takzvané aminokyseliny, které se dále dělí na aminokyseliny esenciální, tedy nezbytné, a aminokyseliny neesenciální, takové, které si je organismus schopen vytvořit sám. Rozdíl v živočišném zdroji a rostlinném zdroji bílkovin je takový, že rostlinné zdroje bílkovin na rozdíl od masa neobsahují celé spektrum aminokyselin, hlavně tedy ty esenciální, které tělo není samo schopno nijak kompenzovat a tím strádá.

V dnešní, moderní a vědecké době, se tyto nedostatky dají nahrazovat chemicky vyrobenými suplementy. Mít tedy do jídelníčku zařazené celé spektrum, ale zůstat věrný svým ideálům. Zda je toto ideální řešení, si musí každý promyslet sám. Množství denní doporučené dávky bílkovin se odvíjí od věku a zatížení daného jedince. Děti by měly denně spotřebovat 0,9-2,7 g bílkovin na kilogram své váhy, dospělí přibližně 0,8 g. Sportovci pak nad 1,3 g na den. Vyšší spotřeba u dětí je daná tím, že organismus je v plném vývoji, roste a sílí, což navyšuje spotřebu, obdobně je tomu tak i u sportovců, kteří jsou mnohem více namáhání.

Druhy masa:

Hovězí maso

Maso z tura domácího je v České republice velice rozšířené a vyznačuje se červenou barvou. Ta se ale odvíjí od stáří a celkového stavu potravy a pohybu jedince. Hovězí maso se považuje za velmi hodnotné. Vysoký obsah bílkovin, železa a vitamínu B 12 je určitě vítaným aspektem. Možnou negativní vlastností hovězího masa je možný zvýšený výskyt takzvaných purinů, které se ve větší míře vyskytují také u zvěřinového masa a masa skopového, skupinově označované jako „červené maso“. Obecně se dá říci, že čím mladší jedinec, tím více purinů přijímáte jeho konzumací. Proč jsou ale vlastně puriny špatné? Onemocnění kloubů – dna, postaru pakostnice, je právě metabolismem purinů způsobována. Puriny se v lidském těle při vysokém příjmu mění na kyselinu močovou, která se ukládá v kloubech, kde způsobuje velice bolestivé a zánětlivé reakce. Léčba se vyznačuje omezením pojídání takovýchto druhů masa.

Vepřové maso

Vepřové maso je zpravidla mnohem tučnější než masa jiná, s tím se váže i horší stravitelnost a větší energetický příjem. Obsah bílkovin je také nižší než u masa hovězího. Obecně se dá říci, že vepřové maso není tím správným pro zdravý životní styl, každopádně se ale libovější maso dá zařazovat do racionálního jídelníčku.

Drůbeží maso

Za drůbeží maso se považují masa všeho domácího ptactva patřícího do rodu kur, krocan, perlička, kachna, husa. Jedná se o maso s vysokým podílem bílkovin a velice nízkým obsahem tuku. Toto maso je považováno za dietní. Husí a kachní maso ze zvláště vykrmených jedinců představují výjimku kvůli vysokému obsahu tuku, zatímco maso králičí má podobně kladné vlastnosti.

Rybí maso

Rybí maso je považováno za nejzdravější z celého spektra. Obsahuje veliké množství cenných látek a vysoký obsah bílkovin. Jak bylo uvedeno výše, je skvělým zdrojem prospěšných omega 3 a 6 mastných kyselin. Dále zdrojem vitamínů A, D a jódu, který podporuje správnou funkci štítné žlázy.

Negativní vlastnosti masa

Červené maso

Vědci, pracující pod výzkumným programem EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition) provedli v roce 1992 až 2002 velice rozsáhlou studii, díky které zjistili, že vysoký příjem hovězího a jiného červeného masa zvyšuje šanci na onemocnění rakoviny tlustého střeva. Naopak příjem masa rybího spolu s vlákninou riziko vzniku snižuje. Jako původce je považován vysoký obsah železa.

Rybí maso

Abychom na rybí maso nepěli jen samou chválu, musíme bohužel i podotknout, že kvůli znečišťování životního prostředí a převážně moří a oceánů se do vody, ve které žijí ryby, dostávají látky, které se za prospěšné považovat rozhodně nedají. Jedná se o různé zemědělské přípravky, jako pesticidy a hnojiva, olovo, arsen a další, pro lidské zdraví vysoce toxické látky. Tomuto se dá předejít kontrolou původu rybího masa.

Z výše uvedených faktů tedy vyplývá, že maso je rozhodně zdravou a téměř nenahraditelnou složkou zdravého a pestrého jídelníčku. Vždy je ale důležité myslet na druh, množství a úpravu masa. Dále je také nezbytné nezapomínat na další základní složky jako je zelenina, ovoce a vláknina. Díky vhodné kombinaci a množství všech těchto složek, tzv. výživového trojpoměru (sacharidy 60%, tuky 25%, bílkoviny 15%) dosáhnete vhodného rozložení potravinových složek a tím i správného vývoje a udržení tělesné hmotnosti.

Maso: nenahraditelná potravina nebo lidský zabiják?
Ohodnoťte článek
Sdilet

redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *